Rok 2013 skončil a dokud nás zavalí práce nového roku 2014, využiji pár posledních klidných chvil, abych zrekapituloval právě skončený rok. Pokusím se o dva pohledy. Jednak ten cyklistický a druhý jako správce tohoto webu.
Jako cyklista, či spíše cykloturista, mohu být víceméně spokojen. Více proto, že jsem po dvouleté pauze, způsobené náhlým „vyskočením“ ploténky L5S1 a urgentní operaci a následné rekonvalescenci, se dokázal vrátit do sedadla horského kola a opět brázdit polní a okresní silnice a cyklostezky. A to aniž by mi cyklistika způsobovalo bolesti nebo zhoršovala zdravotní stav.
Po opatrném začátku, kdy výpadek kondice byl citelný a „potupně“ jsem do několika kopců musel kolo i tlačit, se mi podařilo v průběhu léta kondici postupně nabrat zpět a ke konci podzimu už jsem měl pocit, jezdím jako předtím. I když cyklocomputer ukazoval na konci trasy většinou o dva km / h nižší průměr, než v minulosti. Částečně proto, že nevydržím v sedle více, než hodinu, hodinu a půl a potřebuji přestávku a občas nestojím, ale prostě kolo tlačím, abych se hýbal ale neseděl.
Méně spokojený jsem proto, že se mi nepodařilo udělat si plánovanou dvoutýdenní cyklovolenku na Krnovsku, protože přítelkyně v nové práci dostala jen týden dovolené, ale i tak jsme si narychlo udělali dovolenou s koly v Mikulově a okolí. A koncem srpna jsme chybějící kilometry honili v Slovenském ráji během prodlouženého víkendu. Právě zde jsme měli pocit navrátivší se kondice a nedělali nám problémy ani kilometry ani výškové metry. Současně jsme si odzkoušeli oblečení do chladnějších dnů, tak doufám, že na jaře nebudu fajnový a vyrazím na cesty o pár týdnů dříve, než až v květnu 😉
Projeli jsme i cesty po našem okrese a přestože ještě nedáme stovku v kuse, daleko od ní nejsme. Stejně jsme letos neabsolvovali náš oblíbený výlet z Dudinec přes Klastavu na Sitno a zpět.
S nemocí a marodkou také souvisí další nesplněný cíl, a to výměna kol za nová. Alespoň mám ještě chvíli čas přemýšlet, zda zůstat na 26 „horských nebo přejít na 28“ crossové. V každém případě už chceme odpruženou přední vidlici, naše páteře si zaslouží trochu komfortu.
Co mě mrzí je, že jsem na webu nestihl všechny články z dovolené v Mikulově a v česko-rakouském pohraničí. Mám z dovolené spoustu fotek i zážitků, ale pro pracovní vytížení se mi nedostává času. Jelikož jsem byl spokojený, tak články by určitě vyzněly pozitivně a web by nepůsobil, že všechno jen kritizuji. Slibuji do jara vše dohnat, abyste si tak mohli při rozhodování, kam v létě na kole vyrazit, vybrat i z mých tras a doporučených míst.
Takže starý rok 2013 je za námi, vzhůru naplňovat předsevzetí v tom novém roce 2014. Nechť nám tělo slouží, kolo poslouchá a defekty se nám vyhýbají. Mnoho spokojených kilometrů na našich dvoukolových tátoších na chlebový pohon, přátelé!