Nejen kolem je turista živ. A ne vždy je hezké počasí. V úterý jsme absolvovali první výlet autem po městech a pátek druhý po hradech. V Klatovech a Domažlicích jsem nebyl už snad 20 let. Když jsem ještě závodil s RC modely automobilů 1:12, pár krát jsem v sobotu vlakem přicestoval do Domažlic, pěšky přešel na Svazarm a po závodě mě kámo vzal k sobě, přespal jsem v Kdyni a v neděli po závodě v Klatovech mě vzal na vlak. Ne div, že jsem absolutně netušil, jak město vypadá.
Zaparkovali jsme při obchodním centru a šli se projít do historického centra. Po krátké procházce po náměstí a blízkých uličkách jsme si dali naše oblíbené nudle s kuřecím masem a přesunuli se do Domažlic.
Domažlice jsou menší město a oproti Klatovům byl hned vidět rozdíl. Město je plné německých turistů a jak mi později řekl přítel Vláďa, chodívají sem na obědy. A náměstí je plné levných čínských obchodů s obuví a textilem.
V obou městech jsou samozřejmě na turisty připraveni a tak není problém najít restaurace a terasy nabízející jídlo a pití, ale po čase by každému asi už bylo zle z těch stále se opakujících smažených jídel a hranolek, případně párků v rohlíku, nemluvě o zdravotním aspektu…
Na pátek 21. srpna připadlo nejen výročí okupace Československa, ale i přechod fronty, studené fronty, který měl odpoledne přinést srážky a výrazné ochlazení. Protože jsme s přítelkyní rekreační cykloturisté a ne masochisté, rozhodli jsme se kola nechat v suchu garáže hotelu a vybrat se na návštěvu vzdálenějších hradů a kromě sportovního dopřát nám i zážitek kulturní.
Hrad Rabí se nachází ve stejnojmenné obci asi 10 km severně od Sušicemi, mezi Sušicemi a Horažďovicemi. Pokud máte problém zaparkovat za 20 korun na náměstí, neboť je plno, pokračujte z náměstí na sever, po 100 m zaparkujete při sportovním areálu vpravo. Obec / město je příkladem, jak se dá na turistické atrakci vydělat.
Kromě (přijatelně) placeného parkovného na celém náměstí (asi 100 m od hradu) máte k dispozici restaurace, bufety, rychlé občerstvení, několik zmrzlináren, obchůdků se suvenýry, WC, prodej pohlednic, muzeum řemeslné tvořivosti. čeho jen chcete. Při vstupu do hradu si můžete vybrat návštěvní okruh „Věž“ nebo „Hrad“ za asi 80 korun nebo jen vstup na nádvoří za 25,- Kč. Na samotném nádvoří už na vás a vaše peníze čekají lukostřelci v historických oděvech nebo dvě slečny průvodkyně v šatech dobově laděných.
Po skončení prohlídky a po kávě (pravá česká, do hořčičáku) se přesouváme k druhému cíli dnešní necyklistické výpravy. Ale i tak volím „kochací“ cestu po okreskách, hlavních silnic mám už dost. Po krátkém čase přicházíme k vodnímu hradu Švihov (známého z natáčení některých exteriérů pohádky Tři oříšky pro Popelku). Placené parkoviště pár set metrů od hradu, poloprázdné, vstupné na hrad podobné, počet návštěvníků jednotlivých okruhů a turnusů evidován elektronicky a spolu s časem nástupu na prohlídku prezentován jako na Ruzyni odlety a přílety… a na vstupence i bráně bašty výrazné upozornění o zákazu fotografování, podtrženo průvodkyní před samotnou prohlídkou. Co vám budu říkat, řádně mě to naštvalo. Majitelem a správcem obou hradů je tentýž úřad… To, co mi průvodkyně říká a ukazuje si najdu na internetu nebo v knížkách. To co si nafotím z ruky nemůže konkurovat profi fotkám ze stativu a zrcadlovky a bez souhlasu majitele objektu mi žádná Fotobanka fotky nevezme. Tak čeho se bojí, proboha ???
Po skončení prohlídky si ještě jednou prohlížím nádvoří. Kromě zaparkovaných osobáků, výrazně dotvářejících „atmosféru“ středověkého hradu, zde najdeme prodej popcornu, jiných sladkostí a jeden bufet s grilovanou klobásou. Kdo navštívil předtím jiný hrad, je zklamaný.
Naštěstí zvenčí zákaz fotografování neplatí, tak jsme šli malou procházkou okolo zbytku vodního příkopu. Po příchodu do centra, které má i s osadami 1600 obyvatel, jsme měli chuť najíst se v místní nejlepší restauraci. Po shlédnutí reštiky, jídelníčku a kontaktu s obsluhou jsme se raději vybrali do nedalekých Klatov… Byl to pro nás zážitek, tento dnešní výlet. Když dva dělají totéž …
Pokud mám tedy shrnout tento den pro budoucnost. O Švihově se ví, že se tam točili exteriéry Popelky, ale zámecké schody se střevícem tam nehledejte a pohled na stáje vám zamaskují auta personálu. Fotit vám tam nedovolí a také s jídlem můžete mít problém. Pokud tedy budete mít méně času, na Švihov se vybodnite a věnujte čas raději prohlídce lidsky mnohem „přístupnějšího“ hradu Rabí. Určitě neprohloupíte.