Sušená jablka jako jídlo na výlet

Na několikahodinové výlety na kole během roku si s sebou často vozím něco k snědku. Ne všude totiž narazím na restauraci a v hospodách horko těžko dostanu dobrou kávu či kofolu, natož najíst. V okolí mého bydliště je to žalostné oproti místům, na kterých trávím dovolené v Čechách. Zvykl jsem si vozit směs oříšků a sušená jablka. A na jejich sušení je právě teď sezóna.


 

Na posílení na výletě stačí hrst oříšků a za hrst sušených jablek. Ty obsahují dost cukru i vitamínů, ale protože sušením ztrácejí tři čtvrtiny hmotnosti, jsou velmi lehké, což je činí zvláště vhodnými na přibalení na kolo. Vozím je v neprodyšně uzavřené nádobce v brašně nad zadním kolem.

Mám velkou výhodu, že mám jablka z vlastní zahrady. Letos mi sice při jejím budování vzala tolik času, že jsem téměř neměl čas na jízdu na kole, dojížděl jsem to vlastně až koncem léta. No zato mám dost jablek i na snězení i na sušení. Postavil jsem i solární sušičku na ovoce, ale stihl jsem ji dokončit jen koncem září. Má sice plochu jeden metr čtvereční, vejde se na ni spousta plátků, ale stihl jsem jen tři dny, kdy alespoň půl dne svítilo slunce. To však stačilo na usušení plátků jablek. Pak už bylo převážně zataženo.

susenie

Takže většinou suším doma na elektrické sušičce ovoce ETA. Celková plocha desek je jen 0,4 m2, ale není závislá na Slunci, jede tedy téměř pořád. Kromě toho, že přitápí byt, perfektně a nonstop připravuje dostatek zásob sušeného ovoce na příští sezónu.

Jíst na výletě sušené ovoce a ořechy je určitě zdravější, než všelijaké kvazi čokoládové tyčinky či sušenky, které jsou většinou plné barviv a dochucovadel. Se svým domácími zásobami nejsem závislý na dostupnosti jídla v bufetech, hospodách nebo vesnických obchodech na trase, kterou si tak můžu plánovat skutečně kudykoliv.


Reagovat